Vítejte na stránkách Litmos s.r.o.
společnosti zabývající se vývozem a dovozem hnojiv
Důležitost hnojiv pro udržitelný rozvoj
S narůstajícím počtem obyvatel planety je víceméně jisté, že "potravinová soběstačnost" bude hlavním úkolem pro dnešní společnost. Předpokládá se, že do roku 2050 bude nutné zdvojnásobit produkci potravin. Vzhledem ke zvušující se konzumaci masa lze také očekávat zvýšenou poptávku po krmných obilovinách. Nutnost zvýšení produkce bude také vést k její větší inteznifikaci, protože množství půdy využitelné k produkci je konečné. Nové výzkumy na poli biotechnologií a genetiky v kombinaci s průmyslovými hnojivy umožní tuto intenzifikaci. Dlouhodobé studie v USA a Velké Británii ukazují, že průměrné zvýšení produkce dosahuje od 40 do 60 procent. Jedná se o studie: (John. L. Jifon and Gene E. Lester - Effect of Foliar Potassium Fertilization and Source on Cantaloupe Yield and quality). Bez zvýšené intenzifikace a bez podílu hnojiv nebude dále možné pokrýt světovou spotřebu potravin.
Bez hnojiv, by svět produkoval o polovinu méně polovinu potravin než dnes a proto by muselo být také pokáceno více lesů, aby mohla být produkována stejná úroveň produkce. Dalším přínosem hnojiv je, že zvyšují kvalitu produkovaných potravin. Americká studie v Rio Grande Valley ukazuje, že listová aplikace draslíku během vývoje plodu zvyšuje podíl beta-karotenu. "Adekvátní" aplikace draslíku zvzšuje velikost plodů, zlepšuje barvu ovoce, zvyšuje životnost produktu a jeho "vývozní hodnotu". V tomto smyslu hnojiva nejen zvyšují velikost produkce, ale napomáhají také ke zvýšení marketingové hodnoty produktu.
Je jasné, že k uspokojené poptávky obyvatel po potravinách bude nutná zvýšená intenzifikace a zvýšení podílu hnojiv. Toto bude nutné provést s ohledem na dopady na životní prostředí. Zde narážíme na první dilema, jak uspokojit potřeby lidstva a zároveň respektovat hodnoty udržitelného rozvoje? Může se to zdát nečekané, ovšem používání hnojiv má příznivé dopady na životní prostředí. Dnešní zemědělská praxe používat 24 kg hnojiv na jeden hektar z přírodních zdrojů není dostatečně schopna nahradit spotřebované živiny. V tomto smyslu má nepoužívání anorganických hnojiv negativní dopad na životní prostředí. Hnojení společně se správnou praxí ve využívání vodních zdrojů a programům zabraňujícím erozi půdy může napomoci ve snížení potřeby konvertovat lesy a jiné krajiné oblasti na zemědělské využití. Nicméně i ty nejoptimističtějsí scénaře předpokládají, že intenzifikace zemědělství nebude stačit potřebám budoucích generací a že extenzifikace (zvyšování podílu zemědělské půdy) bude nadále pokračovat.
Hnojiva mají zříkdakdy negativní dopady na životní prostředí a je důležité si uvědomit, že snížení nebo uplné zrušení využívání anorganických hnojiv by vedlo k hladovění a podvíživě milionů obyvatel planety a také ke zhoršování životního prostředí v důsledku vetšího odlesňování, erozi půdy a dezertifikaci, jak se již stalo v minulosti. Z tohoto hlediska by nepoužívání hnojiv mělo také negativní dopady na globální oteplování. Při správné aplikaci proto hnojiva napomáhají udržitelnému rozvoji.